Výše uvedená publikace "Jugoslávie 1945 - 48" ukáže ctenárum veškerý pohled na jugoslávskou problématiku bezprostredne po druhé svetové válce. Nejen politickou, hospodárskou, zahranicní ci národnostní stránku tématu, nýbrž také duvody postupu tamních komunistu k absolutní moci a ke znacné oblíbenosti u mnohých jihoslovanských obyvatel, dále také jiná témata.
Proc se zabývám poválecnou Jugoslávií práve po rok 1948? Z prostého a jediného duvodu, tím rokem zacal vládnout socialismus v zemích mezi Berlínem a Moskvou, skoncil tedy složitý vývoj cesty komunistu k prevzetí veškeré moci ve státe. Ano, všude jen ne v Jugoslávii. Tam Titova strana vládla suverénním zpusobem již na konci roku 1945. O tri roky pozdeji vrcholila jugoslávsko - sovetská roztržka, Jugoslávci se jako první na svete razantne odklonili kopírování sovetského systému. Pravda, závažné okolnosti je prinutili.
Proc by si meli precíst tento text ceští ctenári. Predevším proto, že jihoslovanské národy a z toho pravdepodobne nejvíce Srbové vždy chovali k Cechum znacné sympatie. Dvakrát bylo Ceskoslovensko násilne okupováno v minulém století, Jugoslávie se nikdy nepripojila k temto agresivním armádám. V roce 1968 pri okupaci Ceskoslovenska prevážne sovetskou armádou, demonstrovali jugoslávští obcané v klícových jugoslávských mestech pro ceskoslovenskou svobodu, belehradská vláda nikdy netrestala tyto obcany. Tamní vudce maršál Tito avšak nikdy nepodporoval Ceskoslovensko té doby z politického tedy z demokratického hlediska ( z duvodu zachování reformního - polednového vývoje ), obával se vzrustajícího sovetského vlivu na východ od Berlína.
